neděle 26. ledna 2014

Soft kalhoty


  Kalhoty jsem šila podle návodu u Caramilly, střih jsem si poupravila podle dobře padnoucích fleecových tepláků. Mám doma hubeňoura, kterému jsou v pase velikosti ročního dítěte, takže nějaký univerzální střih nepřicházel v úvahu.

Modré jsou první pokus, chyb jak máku, ale na to lítání to stačí :-) kapsy olemované lemgumkou, s dvojitými koleny. Nohavice jen zahnuté a prošité.
A tady vánoční dárek pro malou sousedku. S těmi jsem spokojená víc. Nohavice jsem olemovala taky lemovací gumičkou, líbí se mi to víc. Na brzdičky si zatím netroufám. Do pasu přidávám pro jistotu širokou gumu.





Stan na postel


Začínám pomalu zkrášlovat dětský pokojík. Zatím to bude jen koncepčně, za nějaký ten čas přibude Honzík a za rok se bude řešit další velká postel. Ale i Toník to chce mít v pokojíku vyšperkované. Látky jsou nakoupeny dlouho a já pořád né a né se do toho pustit. Takže zatím jsou hotovy jen dvě věci. Válecí pytel už déle, stan je čerstvejší novinka.

Pytel pojal cca 100 l pes kuliček. Nechtěla jsem dělat jen klasický obdélníkový polštář. Má tvar kvádru a dvojitý povlak, abych mohla při ušmudlání vyprat.

Větší oříšek pro mě byl stan nad postel. Máme zvýšenou postel a stan se mi vždy líbíl, jen kupovat za tolik peněz se mi nechtělo. Chlap se chopil iniciativy, koupil od výrobce upevnění a já dostala domácí úkol, ušít stan. Nejsem zrovna člověk oplívající nápady, takže jsem desing stanu obšlehla od originálu.

Konstrukci jsem nejprve naštelovala na postel, přehodila přes ní látku a naznačila tvar křídou, pak jsem doměřovala na zemi. Takže střih ala pokus - omyl, ale nakonec to nebylo tak náročné, jak jsem myslela. 
Stan je ušitý jen z bavlny, aby byl dostatečně prodyšný. Okénka olemované (to byla ta nejhorší práce) a uprostřed dvě kapsy podšité novolinem. Úchyty jsem nedělala na suchý zip ale na patentky. Aby tyče nekoukaly a stan držel tvar i při dovádění, jsou provlečeny v látce.
 

U přední strany jsem na postel přidělala popruhy s patentkama, aby se dal stan v případě potřeby otevřít a my se mohli dostat k Tonckovi. V noci ho vysazujem na nočník, přikrýváme, tak to byla nutnost. Myslela jsem, že přidělám nějaké šňůrky na smotávání, ale nakonec jen přes konstrukci přehazujeme a je to dostačující.



 Fotky nejsou zrovna povedené, ale to je u mě naprosto běžné. Nic lepšího ani nečekejte :-)

V plánu jsou ještě polštáře, potah na kojící polštář, který má Toník neustále za hlavou, zástěna pod postel, mantinel na opření a mnoho dalšího. Mám co dělat :-)



čtvrtek 23. ledna 2014

101 úkolů za 1001 dnů


Jsem lempl. Dokud nemám nůž na krku, nedosáhnu ničeho. Když jsem se měla učit, začala jsem až na poslední chvíli. Pokud nebyl daný termín zkoušky, nehnulo to se mnou. Taky mám šílený zlozvyk neustále si sepisovat seznamy toho, co bych měla udělat, co uvařit, co ušít. Šílená vlastnost, ale prostě jsem to já.
Když jsem narazila na seznam úkolů na blogu, hned mi bylo jasné, že si je musím taky sepsat. Nikdy jsem si nedělala takové ty pětiletky. Horizont pěti let s ambiciózními plány je pro mne nemyslitelný, ale necelé tři roky s úkoly, které za sebou vláčím a potřebují splnit, to je něco jiného.

Cíle by měly být splnitelné, měřitelné, časově jednoznačné a konkrétní. Ač jsem se snažila, jak to jen šlo, většina mých úkolů je spíš průběžných. Jsou to věci, které chci plnit už déle, ale nějak mi to nejde. Sepsání mi trvalo docela dlouho, některé úkoly mě napadly hned, některé později, některé jsou inspirací odjinud. 

Začínám dnes, tedy 23. 1. 2014. Konec vychází na 19. 10. 2016.

neděle 19. ledna 2014

Tak si udělám taky blog

Nějak mě pohltil svět šití, látkování, nošení, povídání. Téměř každý den nakouknu do nějakého oblíbeného šicího blogu, k Jituli, Časožrouti, Tafana, Sufik a dalších. Těch pár věcí jsem už taky našila, doufám, že ještě našiji. Proč si taky nezaložit vlastní blog, kam bych si mohla dávat své počiny a tím mít i přehled o tom, čeho jsem docílila a také, co mě ještě čeká.
Vlastně mě k psaní blogu nakopnul seznam 101 úkolů za 1001 dní, který jsem poprvé objevila na stránkách Jitu - děkuji, inspirovala jsem se a začala tvořit svůj vlastní, protože mám spoustu restů, nápadů, přání, cílů atd. Zatím je na něm asi jen 30 položek, musím se nad tím pořádně zamyslet, ale postupně doplním, vložím a snad také splním.